Jeden z nejkrásnějších fotomomentů v živote. Stál jsem na okraji malého útesu na jižním pobřeží Nového Zélandu, asi 24 tisíc kilometrů od domova. Mezi mnou a Antarktidou byl pouze kus moře. Na obloze se zformovaly tři oddělené vrstvy oblačnosti a na západě zuřila bouře nad pohořím Fiordlandu. V tu chvíli si slunce asi na třicet sekund našlo mezeru v mracích a s neuvěřitelnou silou osvítilo celou scénu.